úterý, 15 říjen 2019 08:41

Pouštění ryb

Napsal(a)

Nedávno jsme byli s manželkou u vody a já jsem ji vytýkal, že ryby pouští z výšky téměř metru do vody. Vzala si to k srdci a od té doby ryby začala pouštět tak jak se má. Ještě tentýž den chytil na protější břehu rybář kapra který nebyl podle jeho představ a hodil ze břehu a ještě k tomu do výšky. Kapr tak letěl celkem asi pět metrů a na hladinu dopadl minimálně z dvoumetrové výšky. Samozřejmě manželka hned, že jí kritizuji a ostatní je pouští ještě hůř. Za chvilku stejný rybář chytil cejna, který mohl mít něco přes dvacet centimetrů. Toho hodil do vody zpátky systémem, kterým jsme se za mlada učili ve škole házet granátem. Divil bych se kdyby to ten cejn přežil. To už nevydržela ani manželka a než jsem se vzpamatoval byla u tohoto rybáře a pořádně ho seřvala. Jen ji na to stroze odpověděl: "To je moje věc jak budu ryby házet a není to vaše starost". Opravdu je to jeho věc ?

Při tom jsem si vzpomněl jak jsem chytal v loňském roce na Větrovu. Chytal tam i jeden Polák (kterých tam mimo jiné chytá víc než Čechů) a ten naopak při vytahování táhl kapra po betonovém panelu, které jsou na březích rybníka. Jeden z rybářů se jej ptal proč ho nevytáhne pomoci podběráku. Odpověď nás šokovala: „ Vždyť vidím, že je malý a stejně ho brát nebudu, tak proč bych si namáčel podběrák“. Je to vůbec normální?

neděle, 06 říjen 2019 08:45

Norsko 2019 - 2.díl - odjezd

Napsal(a)

Tak všechno mám nachystáno. No jo další problém! Celou dobu mi kolega tvrdil, že se odjíždí z Brna a teď se najednou dovídám, že se jede z Prahy. Do Brna by mně totiž autem odvezla manželka, ale Prahu striktně odmítá. Dcera jako naschvál je zrovna v práci tak také ne. Hledám tedy dál. Nabídne se kolega David, ale s tím, že mě buď zaveze tam nebo zpátky. Zpět mám totiž úplně stejný problém, tak u něj volím raději cestu zpátky, to bych totiž navíc měl vézt ryby. Nakonec tedy padne rozhodnutí, že jedu vlakem, v Praze mě bude čekat dcera (v té době tam totiž pracovala) a pomůže mi s věcmi k autobusu.

Den „D“ nastal! Vlak mi jede v 11.55 hod., říkám si to stačí, do Prahy mám příjezd téměř dvě hodiny před termínem srazu. Manželka mi sice radí ať jedu raději ještě o dvě hodiny dřív, prý vím jak to u vlaků chodí. Jak naschvál to bude mít zpoždění a přijedu pozdě. No asi by o tom měla něco vědět když dělá výpravčí… No já na ni nedám, jsem přeci také železničář (sice u nákladní dopravy) a já dráze věřím.

Manželka mě tedy veze autem na vlak. První dobrá zpráva, vlak přijíždí podle jízdního řádu. Pomáhá mi nastoupit a vyjíždíme. Viditelně mezi dalšími cestujícím se svou výbavou a dvěmi polystyrénovými bednami vzbuzuji zvědavost. Cesta probíhá bez sebemenších problému. Před Kolínem si říkám, že ještě že jsem nedal na manželku, co bych v Praze tak dlouho dělal, vždyť jedeme načas. A ejhle u vjezdu do Kolína zastavujeme. Za chvíli ve vlakovém rozhlase hlásí, že z důvodu výluky budeme asi 10 minut opožděni. Ještě, že tak. To není žádná katastrofa. Po hodině čekání se znovu rozjíždíme – sláva, to by se dalo ještě v pohodě stihnout. Vždyť sraz je až v 17.50 ! Dojíždíme konečně do Prahy. Dcera čeká, bereme věci a utíkáme na metro. Naštěstí jede za pět minut, nasedáme a jedeme do stanice Roztyly. Tam máme přestoupit na autobus a jet na zastávku Chodovec. Autobus odjíždí opět za pět minut. Hned před stanicí metra je zastávka. V tom si dcera všimla, že nahoře na schodech je také zastávka a nevím kde se v ní bere ta jistota, že autobus odjíždí od tam té zastávky. Jdeme, tam. Bohužel to není ona a jdeme z pátky. To už jen vidíme, jak autobus odjíždí z té původní kde jsem chtěl nastupovat já. Tak a je to v …  Další autobus jede za 25 minut a nevím jak je to daleko. No co se dá dělat, čekáme. Konečně autobus je tady a jedeme. Naštěstí to není tak daleko a za chvilku vystupujeme. Spěcháme na místo srazu. Neuvěřitelné jak je vše těžké když spěcháme, mám dojem že to nedojdu. Ale už konečně vidím autobus a skupinu lidí, která teprve začíná nakládat věci a nastupovat. Stihli jsme to! Je 17.35 hod. Loučím se s dcerou, ta spěchá na poslední Pendolino domů na Ostravsko. Kolega z práce (Jarda) se mně hned ujímá, představuje další své kolegy, se kterými budeme ubytováni. Věci mám naložené, nastupuji a můžeme vyjet.

sobota, 05 říjen 2019 16:54

Od teď opravdu naostro !

Napsal(a)

Tak jsem přenesl vše ze stránek „Naše rybičky“  ( www.naserybicky.cz ) co jsem považoval za vhodné a zajímavé. Nyní budu vkládat pouze nové články a naopak teprve z nich podle zájmu budu vkládat výběr článků na stránky „Naše rybičky“. Takž vám doporučuji sledovat hlavně tento blog…

sobota, 05 říjen 2019 16:50

Norsko 2019 - 1. díl - přípravy

Napsal(a)

Před dvěma roky jsem v práci mezi řečí zjistil, že jeden z kolegů jezdí již pět let pravidelně na ryby do Norska. Vůbec jsem o tom nevěděl, přesto že se známe již víc jak deset roků. No ono by mně to ani nenapadlo, když jsem věděl, že chytání ryb jej téměř vůbec nezajímá. No teď už ale vím, že se to týká jen těch sladkovodních. Vždy mně lákalo si to alespoň jednou vyzkoušet taky, tak jsem se ho zeptal jestli by mně taky nevzali sebou. Odpověděl mi, že klidně, jen že jezdí v partě a chatku mají vždy obsazenu, takže až pokud by někdo vypadl, tak mi dá vědět. To se stalo až letos na jaře. Ihned jsem souhlasil, že s němi jedu.

Dlouho žádné informace, jestli se opravdu jede jsem neměl. Kolega na dotaz vždy jen odpověděl, jo, jo, jedeme, včas ti podrobnosti řeknu. Asi v květnu jsem se teprve dověděl, že jedeme koncem srpna.  Je konec červena a stále nic nevím... A ejhle 5. července konečně něco konkrétního - mám zaplatit zálohu. Začátek srpna a žádné další informace ! No konečně 15.8. se dovídám, že jedeme 22.8. a mám doplatit zbytek ceny. Také konečně získávám alespoň adresu stránek cestovky se kterou jedeme a tam se konečně dovídám podrobnosti.

Bleskové přípravy začínají. O mořském rybolovu nemám ani potuchy, tak se snažím zjistit alespoň nějaké informace od svého kolegy. Bohužel od něj se maximálně dozvím, že budeme potřebovat prut 160 cm dlouhý, jinak se budeme šermovat na lodi a na každou další otázku vždy nakonec odpoví: "No když jedeme proti přílivu je to normálně do kopce".

Tak začínám shánět věci. Prut 160 cm, holý nesmysl, nakonec se mi po dlouhém hledání podaří sehnat alespoň 180cm. Když mi přijde, udivuji se jak takhle tenký prut může stačit na moře ! No ale říkám si, vždyť už tam byl pětkrát , tak asi o tom něco ví...

Přichází mi balík se vším co jsem si objednal, včetně dvou navijáků, na první pohled nádherných a dle prodejce s úpravou na moře.

 

 

sobota, 05 říjen 2019 06:11

Vlakem na ryby - 22.5.2017 Kolín - Labe

Napsal(a)

Na první akci "Vlakem na ryby" jsem se rozhodl vyrazit na Labe do Kolína.
Balím si poprvé "cestovní batoh na ryby vlakem" co do něj dát aby toho bylo co nejmíň, ale aby nic nechybělo. Vím, že tento batoh bude potřeba doladit po každé akci, kdy zjistím, že něco chybí, nadbývá nebo je něco špatně. Volím batoh střední velikosti a plním. Tři teleskopické udice, povinná výbava... nakonec i stolička (vždyť není vůbec těžká - to si ostatně říkám téměř o každé věci, kterou přidávám). Výsledek je takto krásně zabalená batoh.



Jsou tři hodiny ráno, vstávám. Rychle uvařit ranní kávu, bez které to prostě nejde, jinak bych "nenastartoval" a zkontrolovat naposledy jestli něco nechybí. Pěšky vycházím na vlak u nás v Petrovicích u Karviné. Cesta mi trvá dvacet minut a je tady první zjištění. Ty "lehké" věci v batohu nejsou tak lehké jak to vypadá...
Vyjíždíme. Přestup v Dětmarovicích, Bohumíně a po čtyřech hodinách jsem v Kolíně. Tam se ke mně přidává můj syn a jdeme k Labi na jeho oblíbené místo. A jéje, je obsazeno, Jdeme tedy jinde kde také sem tam chodí. Situace se opakuje, jdeme dál. Konečně si vybíráme místo . 

Zhruba po půl hodině mám docela pěkný záběr, ale vzhledem k tomu, že jsme se ze synem "zakecali" protože jsme se od vánoc neviděli, reaguji pozdě a záběr vychází na prázdno. Po další půl hodině vytahuje syn cejna. Dlouho se nic neděje a syn je neustále nešťastný z toho, že jsme nešli na jeho oblíbené místo. Tam totiž podle něj berou alespoň nádherní karasi a víc by jsme se pobavili jejich chytáním, Přesvědčuje mně že už je to docela dlouho, že možná už rybáři, kteří tam chytali odešli, tak že se tam vrátíme. Chvilku nás zdrží podívaná, jak z cesty sekají autem rákosí na březích řeky a to tak, že sekají až do vody (škoda že jsem si to nenatočil, kamera při tom leží v batohu). Nejsem sice myslivec, ale myslím že v této době v tomto rákosí hnízdí ptáci. Třeba několik divokých kachen jsme tam viděli na vlastní oči. Dospělí utečou, ale co mláďata a vajíčka...  Tak auto projelo kolem nás, já začínám balit protože toho mám o něco víc vybaleno. V tom přichází nádherný záběr na synovu udici. Vytahuje nádherně stavěného kapra 48 cm. 
Po té co jej pustíme zpět do Labe, přesvědčuji syna, že se tady tedy dá přeci jen chytit ryby, že by jsme měli zůstat. Bohužel neúspěšně. Stěhujeme se. Měl pravdu je již volno a proto zasedáme. Po několika desítkách minut mám záběr, vytahuji karase okolo 40 cm, neměřím a pouštím jej zpět. Asi měl pravdu, že tady jsou krásní karasi.

 Po hodině totálního klidu přichází další záběr. Táhnu viditelně pěknou rybu. Bohužel v místě kde jsme chytali jsou ve vodě obrovské betony. Nevím jak, rybě se pod jeden podařilo zajet a má 0,15 se o beton utrhne ani nevím jak. Ještě, že mám montáže dělané tak, že po utržení zátěž okamžitě padá ze silonu. Hodně by mi vadilo, kdyby jej ryba tahala sebou. 
No a to byl poslední záběr tohoto dne. Celou dlouhou dobu se nic neděje, takže synova předpověď, že si tady zachytáme nevychází. 
Musím balit a odjíždím domů. I přesto, že jsme toho moc nechytili máme za sebou zase jeden krásný den na rybách!

(příště v batohu určitě nebude stolička, raději budu sedět na zemi)
pátek, 04 říjen 2019 08:53

3.4.2019

Napsal(a)

První v roce 2019 !

čtvrtek, 03 říjen 2019 06:32

Skiffia francesae - Skifie žlutá

Napsal(a)

Původní skupina. Samičky v původní skupině jsou stále ještě plné a v akváriu již plavou další mladé.

Strana 1 z 2